pondělí 13. října 2014

Co dělá zoufalá matka? Prosí nebesa


  "Bože, prosím, potřebuji pomoc. 

Nejsem věřící a přesto se na tebe obracím teď, kdy je mi nejhůře a kdy nevím, co bude s mým synem.

 Bože, dej mi znamení, dej mi víru, pošli mi na pomoc anděly. 

Prosím, za uzdravení svého dítěte. 

Dej mi vedení, vyřeš tuhle situaci ke spokojenosti vesmírného řádu a v souladu s ním. Rafaeli, prosím si, o léčení pro svého syna. 

  Bože, slibuji, že pokud se zdravotní stav mého dítěte zlepší, přestanu být skeptikem a začnu opravdu věřit a víru šířit dál. Přijímám svůj osud a jen prosím za uzdravené svého syna....

S bezpodmínečnou láskou AMEN" 

prosila jedna zoufalá nevěřící matka nahlas se sepjatýma rukama u zapálené bílé svíčky.  

   A stal se zázrak. Teda alespoň já ho takhle vnímám. Malý onyxáček zareagoval na druhý lék a jeho EEG se vyčistilo. Toho dne, kdy jsem poprvé sepjala ruce k Bohu, přestal mít onyxáček viditelné záchvaty, kterých do té doby bylo tak dvacet za den. Za 4 dny nás pouštěli domů z nemocnice bez epileptické aktivity.

   Já ač skeptik a logik tedy musím dostát svému slibu a od té doby mám ve svém světě anděly. Opravdu, jsou se mnou na každém kroku. Přivádějí mi do života další a další lidi, kteří mě posouvají dál. Takže teď už to není jenom o těžkém epileptikovi, ale už i o andělích a víře. 

Žádné komentáře:

Okomentovat